Obsah
Zámecké divadlo ve 20. století
I přes úřední zákaz z roku 1898 se v zámeckém divadle ještě v letech 1903 a 1906 odehrálo několik akcí, převážně koncertů; poté už zřejmě zůstalo mimo provoz. Dalo by se také říci, že zájem o divadelní představení v uzavřené budově postupně vystřídal zájem o historickou hodnotu zachovaného vybavení. Zejména divadelní kostýmy byly opakovaně půjčovány na výstavy (asi poprvé už v roce 1892 na velkou divadelní výstavu do Vídně) a vitríny s nimi byly od roku 1911 trvale vystavené v dnešním Zrcadlovém sále.
V roce 1930 vydal teatrolog Jan Port článek o divadle, ve kterém poprvé zhodnotil jeho význam a shrnul známá fakta o jeho historii. Části divadelního vybavení a dokumenty o divadle byly také součástí velké výstavy Pražské baroko v roce 1938.
Ve stejném roce se Krumlov stal součástí německé říše. Poslední majitel JUDr. Adolf Schwarzenberg emigroval a majetek schwarzenberské primogenitury byl v roce 1940 zkonfiskován gestapem. Po válce byl převeden pod národní správu, následně zestátněn samostatným zákonem (tzv. Lex Schwarzenberg), a převeden pod Zemský národní výbor. V roce 1950 vybrané zámky převzala Národní kulturní komise a o tři roky později Státní památková správa (SPS). Od té doby je zámek s divadlem ve správě památkových institucí. Zámecké divadlo bylo před válkou i po ní uzavřeno, nepoužívalo se a nevětraná budova rychle chátrala.
Pod hlavičkou SPS proběhl v roce 1957 podrobný průzkum a dokumentace divadla. Článek Jiřího Hilmery a fotografie Čestmíra Šíly se na dlouhou dobu staly hlavním zdrojem informací o divadle.
V roce 1958 se v areálu zámku konal po několikaleté přestávce třetí ročník Jihočeského divadelního festivalu. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích zápasilo po celé 20. století s vhodnými prostorami k hraní a exteriérové produkce na různých místech se pro ně staly vítaným rozšířením záběru a někdy i nutným provizoriem; důležitou roli v tom hrál scénograf Joan Brehms. Kromě představení v zámecké zahradě, kde Brehms ve stejném roce postavil první verzi svého otáčivého hlediště, se tehdy také poprvé hrálo i v zámeckém divadle (soupis představení). Už v dalším roce se divadelníci pokusili i rozhýbat původní mašinérii a při představeních také dost necitlivě manipulovali s původními dekoracemi. V dalších letech se snaha využít divadlo k stále většímu počtu představení střetla s odpůrci takového využití, kteří správně poukazovali na to, že divadlo a jeho vybavení je příliš cenné, živelná představení mu škodí a je nutné je nejprve důkladně opravit a zabezpečit proti dalšímu poškození. S vidinou rychlého restaurování bylo divadlo nakonec v roce 1966 uzavřeno a po komplikované obnově bylo znovu otevřeno až v roce 1997.
Součásti obnovy jeviště divadla byly v 90. letech funkční zkoušky jednotlivých prvků, na které bylo většinou zváno jen odborné publikum nebo sponzoři obnovy divadla. Práce v roce 2000 vyústily v kompletní experimentální představení, která se v následujících letech přesunula z vědeckých konferencí do programu několika letních festivalů. Zámecké divadlo je v turistické sezóně provozováno hlavně jako samostatná prohlídková trasa, ale v rámci limitovaných představení je zde možné zažít jedinečnou atmosféru divadelního představení v duchu 18. století.
Zámek s divadlem je od roku 1989 národní kulturní památkou a v roce 1992 byl spolu s historickým jádrem města zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zámek je ve správě Národního památkového ústavu – Územní památkové správy v Českých Budějovicích.
