Obsah
Zámecké divadlo v 19. století
Schwarzenberské soukromé divadelní aktivity se už na konci 18. století začaly přesouvat do menšího divadla na Hluboké a zdá se, že v Krumlově se jich během 19. století už příliš neodehrálo. Zámecké divadlo tak v průběhu 19. století hostilo převážně kočovné divadelní společnosti.
Povolení k veřejným produkcím v divadle vydávala se souhlasem knížete správa panství. První takovou žádost obdržel ředitel panství v roce 1814 od divadelního ředitele a podnikatele Jiřího Šantrocha z Karlových Varů. Odpověď byla nejprve opatrná, protože „na jevišti tohoto divadla dosud nevystoupil žádný ,veřejný‘ herec a (…) divadlo je určeno pouze pro osobní zábavu vrchnosti.“ Kníže i přesto dvě představení povolil a i pro budoucí podobné příležitosti nakázal starat se přitom o souhlas města, bezpečnost v divadle a o vhodnost vybraných her.
Od roku 1828 v divadle čas od času hrávali i českokrumlovští ochotníci; jejich představení se často konala ve prospěch místních chudých.
Počet žádostí o hraní v zámeckém divadle postupem let narůstal a kníže opakovaně apeloval na omezení počtu představení, což se ale příliš nedařilo. Program v divadle se většinou nelišil od běžného dobového repertoáru. Publikum tak mohlo v zámeckém divadle shlédnout většinou oblíbené německé komedie; ambicióznější společnosti příležitostně sehrály i operní představení.
Po požáru vídeňského Ringtheatru v roce 1881 se objevilo množství bezpečnostních opatření a postupně i kontroly všech divadel v monarchii; v Krumlově sice nebyly nenalezeny větší závady, ale představení od té doby muselo povolovat kromě správy panství i okresní hejtmanství. V roce 1885 byl provoz v divadle omezen na tři představení v roce.
V roce 1890 se v zámeckém divadle zřejmě poprvé hrálo česky, když zde vystoupil spolek brněnského divadelního ředitele Pavla Švandy ze Semčic.
Roku 1897 bylo svoláno další šetření kvůli bezpečnosti. V květnu toho roku také proběhlo oficiálně poslední představení v divadle. Spolek Vendelína Budila tu tehdy sehrál mimo jiné Smetanovu Hubičku.
Při dalším jednání v roce 1898 si bezpečnostní komise vyžádala některé úpravy v divadle, zejména výměnu dveří a na jevišti používání pouze bezpečnostních lamp. Kníže ovšem úpravy nepovolil a divadlo bylo oficiálně uzavřeno.
