Obsah

Depozitář a divadelní muzeum v Renesančním domě

Součástí stavebního komplexu na 5. zámeckém nádvoří je kromě zámeckého divadla také tzv. Renesanční dům (novodobé, v historii nepoužívané označení) čp. 177, ve kterém dnes najdeme depozitář veškerého vybavení souvisejícího s divadlem.

Na jeho místě stála původně zřejmě velká hradba bránící západní vstup do hradu, tzv. Plášť. Hradba využívala konfiguraci terénu a výraznou skálu, jejíž zbytky jsou dnes k vidění v interiérech. U vnitřního líce hradby vyrostla před rokem 1600 palácová stavba nejasného určení, po smrti posledních Rožmberků a prodeji panství císaři nedokončená. Byl odtud vstup do velkého vinného sklepa a v přízemí vinopalna nebo prádelna; během třicetileté války měly dům a stále stojící části hradeb i obranné využití. Při přestavbě v letech 1750–1752 tu J. F. Fortini vybudoval stáje a v patře byty, které v něm zůstaly až do 80. let 20. století.

Depozitární hala s prospektem Ulice a výstavou kostýmů a rekvizit. Foto Pavel Slavko   Depozitární hala s prospektem Zahrady a výstavou kostýmů a rekvizit. Foto Jiří Bláha

Po několika etapách studií ze 70. let bylo v roce 1992 definitivně rozhodnuto o tom, že v budově bude soustředěno všechno vybavení právě obnovovaného divadla. Mezi lety 1994 a 1997 byl Renesanční dům, v té době už prázdný a zchátralý, přestavěn. Podle projektu Václava Girsy a Miroslava Hanzla (GIRSA AT) vznikl v patře vybouráním příček a části střední zdi a zvednutím krovu velký nedělený prostor, kam byly umístěny rozměrné originály dekorací. Tato asi nejdiskutabilnější část obnovy zámeckého divadla ve své době vzbudila hodně emocí a představuje největší stavební zásah do zámeckého areálu od konce 18. století.

Vybudování depozitáře hrálo důležitou roli ve vznikající koncepci „funkčního divadelního muzea“. Jeho velkou výhodou je shromáždění všech teatrálií – až na archiválie a knihovnu, uložené v jiné budově v areálu – na jednom místě a především v blízkosti divadla. Otevírá se tak jedinečná možnost vnímat vzájemné souvislosti všech předmětů a při občasných experimentálních produkcích vše sledovat ve znovuoživeném celku na jevišti.

Divadelní kostýmy v místnosti určené kromě uložení i k restaurování a dokumentaci. Foto Pavel Slavko   Skříně a vitríny na kostýmy a rekvizity v depozitární hale Renesančního domu. Foto Pavel Slavko

Po dokončení vnitřního vybavení v roce 2000 byl do depozitáře postupně přesouván veškerý mobiliář a sbírky související se zámeckým divadlem. Velká část předmětů musela být nejprve restaurována a přesun se protáhl až do roku 2014, kdy sem byly umístěny poslední dekorace, do té doby uložené v bývalé konírně v přízemí.

Kromě hlavní depozitární funkce slouží dnes Renesanční dům jako občasný výstavní prostor i restaurátorská dílna. Příležitostné výstavy sestavované ke konkrétním tématům z divadelních sbírek a doplňované i dalším zámeckým mobiliářem bývají pořádány jako doplněk vědeckých konferencí nebo při slavnostních příležitostech a jsou přístupné hlavně odborníkům, nebo, ve výjimečných případech, i pro veřejnost.

Specializovaná prohlídka kostýmů v depozitáři během konference Svět barokního divadla. Foto Pavel Slavko   Prohlídka depozitární haly během některé ze specializovaných konferencí. Foto Jiří Bláha